Blog

  • Discord v roce 2025

    Osobně jsem magii Discordů (prostředí ohraničeného prostoru pro chat) podlehl a jsem na mnoha českých i světových zájmových Discord serverech. Nejčastěji jsem na serverech s tématikou vývoje, Fedory a DAW Bitwig. Osobně spravuji i vlastní server, kde se setkávám s lidmi, se kterými mám něco společného.

    Jednou za čas jako kolemjdoucí zazvoním na některém ze serverů a zdržím se, abych poznal místní komunitu. Obecně jsou zájmové servery fajn a jsem na několika opravdu profesionálních serverech, které jsou výborně udržované a moderují je profesionálové.

    Obecně se dá na serverech Discord mnoho získat. Informace, které se sdílejí mezi různými kanály jsou často velmi zajímavé a lze o nich živě diskutovat, což dělá Discord tím, čím je. I přes to všechno pozlátko, je však potřeba mít stále na vědomí, že se jedná o velmi dynamické prostředí, plné skutečných virtuálních vztahů a interakcí.

    Za dobu mého aktivního využívání služby Discord jsem zaznamenal, že se Discord serverům nejvíce věnuje převážně mladá generace uživatelů. Mladší generace nadšenců do technologií. Občas nějaký server spravují seniorněji zaměření odborníci. V některých zájmových kruzích narazíme i na starší ročníky, kteří stále rádi ťukají do klávesnice a sdílejí vlastní studnu zkušeností s ostatními. Mladší generace však jednoznačně na serverech Discord převládá.

    Uživatelské entity jsou na discordech z větší části anonymní. Pouze velmi malé procento uživatelů zvěřejňuje svoji pravou identitu z reálného života. Ať už napřímo, nebo nepřímo, zveřejněním vlastních sociálních kontaktů. Zveřejněním vlastní identity na discordu se uživatel logicky vystavuje zranitelnosti a přebírá tak plnou odpovědnost za svá jednání. Pro mnoho lidí je možnost být anonymní většinou komfortnější. Nahrává tomu i dnešní vyšší tolerance k toxickému chování společnosti.

    K anonimizaci vlastní entity na serverech Discord bezesporu patří jejich zneužívání zaměstnanci, kteří na nich s komunitou tráví svůj zaměstnanecký čas ve snaze se vyhnout nudné pracovní rutině. Osobně jsem se nesetkal se serverem Discord, který by nějakým zásadním způsobem ovlivňoval dění na českém pracovním trhu, nebo se o to jakkoliv kontrolovaně ucházel. Sociální sítě typu LinkedIn jsou v tomto směru prakticky někde úplně jinde.

    Na serverech Discord se ve velkém hrají hry. Hrají se hry počítačové. Discord je nástroj, který se díky svým funkcím etabloval jako nástroj pro komunikaci na mnoha herních žánrech. Podporuje také hry ve vlastním prostředí (ty webové) a další např. i textové hry pomocí různých aplikací třetí strany.

    Na serverech Discord se hrají také hry sociálně interaktivní. Protože se na serverech Discord zdržuje obrovské množství lidí, setkáte se také s uživateli, kteří velmi rádi spekulují, manipulují a pořádají (inicializují) emocionální roztržky a konflikty. Narazíte na gaslighting, různé druhy pasivní agresivity a manipulativní rétoriky. Jedná se v podstatě o virtuální kolektiv, se vším všudy. To, jak je který server Discord naladěný hodně ovlivňuje zakladatel a logicky obecně nastavená pravidla. Jsou servery Discord založené na mocenské politice jednotlivce, kterého všichni následovníci bezmezně vyznávají. Pokud server Discord vede Inteligentní a skutečně vyzrálá vedoucí osobnost, máte téměř jistotu, že se budete na takovém serveru cítit bezpečně.

    Discord je moderní technologie a nabízí mnohé možnosti, jak uplatnit vlastní zvědavost a zkušenosti ne jen v oblastech informačních technologií. Jako kreativně zaměřeného člověka mě velmi zaujala možnost se věnovat vlastní aplikaci, která komunikuje s Discord API. Z pohledu sociálního ocením zpětnou vazbu uživatelů a komunity.

    Discord osobně vnímám jako užitečný moderní komunikační nástroj, který má podobný koncept lety prověřeného IRC a posouvá nás dále k interaktivnější a modernější komunikaci dneška.

  • Keyboard Informer pro GNOME

    Existuje opravdu pouze hrstka doplňků, které zobrazí aktuální stav funkčních kláves na desktopu GNOME.

    Jsem s těmito existujícími doplňky nespokojený. Nelíbí se mi především OSD design a zbytečně komplikovaná funkcionalita. Nemají minimalistický ukazatel stavu funkčních kláves, který by informoval, avšak nerušil.

    Z tohoto důvodu jsem se rozhodl, že jeden vytvořím. Výsledný doplněk Keyboard Informer se dostavil docela rychle. Podařilo se mi dostat aplikaci také na oficiální web gnome extensions, kde si jej můžete do svého GNOME pohodlně nainstalovat i vy.

    Ačkoliv nejsem specializovaný na TypeScript, ve kterém se doplňky vyvíjí, poděkování patří Claude Sonnet za jeho společnost při tomto vývoji.

    Bavte se!

  • DotNameC++ Advanced C++ Development Template

    A comprehensive, production-ready C++ development template designed for rapid project initialization with modern tooling, cross-platform support, and automated workflows. This template provides everything needed to start developing native and cross-platform C++ applications efficiently and cleanly.

    https://github.com/tomasmark79/DotNameCpp-Pub

  • Joplin

    Joplin – aplikace pro správu vlastních poznámek a úkolů.

    Píše se v něm plaintextem a vizuál dokumentu je možné okořenit MarkDownem. Vývojář program pojmenoval podle hudebníka Scotta Joplina.


    Roztříštěná dokumentace

    Nastaly situace, kdy jsem se občas dostal do stavu, že jsem nevěděl, kde mám co uložené. Nejčastejší příčina byla stres. Nutná rychlá reakce, hledáme jakýkoliv nástroj, kam můžeme aktuální myšlenky, nebo zprávy napsat. Sáhneme po programech jako Notepad, Notepad++, Nano, Vim, Neovim, mc f4, word, evernote, bookstack, SpiceWorks, VSCode, Jira, Service Now, MiniWiki podle toho, v jakém digitálním prostoru se zrovna nacházíme.

    S tíhou tohoto problému, který jsem nebyl schopen vyřešit rychle, jsem se smiřoval jen velmi těžko. Vše se ještě zhoršilo s příchodem různých cloudů. Něco uložené lokálně, něco ve filesystému, dále pak rychlovky ve OneNote a sdílené věci v teamsech, ideálně v Kanbanech, apod. 🤯

    Texťáky pro ukládání dat fungují, ale jejich znovunalezení už tak dobře ne. Používal jsem chvílemi i taková zvěrstva, jako selfhosted nextcloud s poznámkami, jen abych vyzkoušel, kudy cesta vede a kudy ne.

    OneNote byl takový standard. OneNote jsem používal docela dost při dálkovém studiu na střední škole živnostenské v Sokolově, kde jsem bez mála dva roky do onenotu bušil výklad kantorů. Občasně jsem se uchýlil k jeho použití i doma pro některé projekty. Nicméně. Poslední záchvěvy OneNote jsem prožíval v posledním zaměstnání a tam jsem s téměř tisíci nastřádanými stránkami zakončil jeho cestu, jednou pro vždy.

    Okolnosti mě donutily převzít odpovědnost a jednou pro vždy se vypořádat s poznámkami všeho druhu. Obrázky, soubory, text, formátování. Řešení, které nebude bolet. Bude případně jednoduše zveřejnitelné a šířitelné.

    Celý svůj život strčíme do Joplinu.

    Joplin podporuje MarkDown značkování, které, když jsem se naučil, tak jsem zjistil, že se používá prakticky všude a jen já o tom nevím. Joplin podporuje také různé druhy synchronizace, takže mám Joplin na Linuxu, na Windows a na Androidu. Synchronizuji přes webdav na vlastní hosting na vlastním serveru. Kopie dat mám všude i lokálně a nemusím se bát, že se něco rozbije, protože je to vše jen jednoduchá souborová struktura čitelná i bez Joplina. Struktura se skládá z MarkDown souborů, případně komponent a databáze, která zajišťuje indexování obsahu. Joplin je takový malý zázrak, napsaný v Electronu, který ale funguje. A zasloužil si svůj vlastní příspěvek.

    Joplin, Joplin, Joplin – hurá, hurá, hurá!

  • Jak na smlouvu o spolupráci

    Jste-li OSVČ

    a sepisujete rámcovou smlouvu k dohodě o spolupráci, zbystřete dříve, než si zaděláte na problém.


    První zajímavá informace může být ta, že jako Freelancer – OSVČ – ručíte za škody způsobené při své činnosti celým svým majetkem, pokud není dohodnuto jinak. Další důležité aspekty se týkají konkurenčních doložek.

    Každý podnikatel někdy přimhouřil oko a podepsal něco, co nebylo úplně v souladu s jeho vlastními hodnotami. Vidina finančního příjmu = jistota blízké budoucnosti… takovým rozhodnutím čelil v životě snad každý.

    Z vlastních zkušeností, bych však rád doporučil, alespoň základní orientaci, ve všech podmínkách o spolupráci – a to i v případech, že je odměna nastavena na pohádkovou cifru.

    Níže uvádím několik bodů, kde je vhodné se pozastavit a nastavit si jasná pravidla pro bezproblémovou spolupráci do budoucna.

    Jako OSVČ:

    • Společně s obchodním partnerem si definujte maximální možnou odpověnost za škodu způsobenou při činnosti z vaší strany + doporučuji zvážit pojištění odpovědnosti z výkonu povolání.
    • Dbejte na to, aby spolupráce byla ve smlouvě jasně a srozumitelně definována, včetně rozsahu povinností, odpovědností a očekávání obou stran.
    • Zajistěte si, zda budete moci i po ukončení spolupráce nadále využívat Know-how, které do firmy přinášíte.
    • Ověřte si, zda konkurenční doložka není formulována tak přísně, že by vám bránila dále využívat například open-source knihovny, které byly součástí produktu, na němž jste pracovali.
    • Dejte si pozor, aby definice konkurenční doložky nebránila vašemu dalšímu působení v oboru, v němž firma aktuálně podniká.
    • Dejte si pozor, aby konkurenční doložka neomezovala vaše působení ani v oblastech, kterým by se firma mohla věnovat v budoucnu. (ano, i to se ve smlouvách objevuje – a prakticky to může znamenat zákaz čehokoli, což je velmi rizikové)
    • Zkontrolujte si, zda smlouva neobsahuje ustanovení, které vás zavazuje k dodržování určitých podmínek po dobu přesahující zákonem přípustnou lhůtu. Dle českého právního řádu může být konkurenční doložka sjednána nejvýše na dobu jednoho roku. Ustanovení trvající déle by bylo neplatné.
    • Dejte si rovněž pozor na to, v jakém územním rozsahu (např. místním, celostátním či mezinárodním) jsou smluvní podmínky, zejména konkurenční doložka, vymezeny.

    Na závěr

    Někteří mávnou rukou. Já bych doporučil nic nepodceňovat a své budoucí možnosti si svědomitě chránit.

  • Fedora Adams

    Na desktopu jsem začal asi před dvěma lety používat Linux a k Windows se vracím jen pokud zapínám hudební studio.


    Dodnes není každému jasné, že Linux, v závislosti na zvolené distribuci, může být velmi náročnou výzvou. Z mého pohledu je Linux výborný operační systém. Vnímám jeho existenci jako velmi přínosnou pro celou řadu oborů a produktů. Pro spokojeného uživatele je však nutné systém Linux dokonale ovládnout. Potom může zastat roli velmi mocného služebníka.

    Na Linux na desktopu jsem přecházel několikrát a vždy z různých důvodů. Můj finální přechod z Windows na Linux jsem realizoval z důvodu potřeby fungující hardwarové akcelerace pro procesory AMD APU. V té době na Linuxu fungovala akcelerace AMD APU dříve, než na Windows.

    První pokusy byly kdysi dávno, ale ten poslední, kdy jsem se rozhodl pro Linux jako procovní nástroj, se realizoval na distribuci Kubuntu. KDE Plasma byla pro mě přijatelná varianta desktopu. Po asi půl roce jsem se přesunul na Debian 12 s Gnome, abych nakonec zvolil Fedoru 41 a nyní Fedoru 42 Adams s vanilla Gnome.

    Desktop Gnome z čistě psychologického hlediska. Nerušivé grafické prostředí s možnostmi hlubokého soustředění. Grafický minimalismum, který Gnome nabízí, jak jsem později pochopil, je cestou ke kvalitnímu soustředění a jeden z klíčů k pohodové práci.

    Výhody Linuxu vnímám především v jeho koncepci. Víme, co systém dělá a pokud nevíme, snadno to zjistíme. Vše je dohledatelné.

    Velkým přínosem je také nerušená práce. Aplikace samotné nemají snahu vyvolávat zbytečně pozornost uživatele a aktualizace systému i aplikací jsou soustředěné na jednom nekonfliktním místě.

    Nebudu srovnávat systémy Linux, Windows, a MacOs.

    Na desktop si v budoucnu nasadím pravděpodobně opět další Linux. Nebo Mac?

  • Elektronická hudba

    Hudební tvorba pro mě byla vždy jedna z těch nejpůsobivějších aktivit, kterým jsem se kdy věnoval.

    Možnosti, které jsou v dnešní době k dispozici v souvislosti se skládáním a mixováním hudby, jsou prakticky neomezené. Tuhle zkušenost by si neměl nikdo nechat ujít!


    DAW, tedy Digital Audio Workstation, tedy software pro hudební tvorbu zpracovává MIDI a umí to velmi dobře. Doporučuji se podívat na web, kde se dozvíte více informací. Preferuji Bitwig Studio, ke kterému jsem přešel po několika letech z Abletonu Live.

    Ke skládání hudby samozřejmě potřebujeme počítač. Nejčastěji používané platformy jsou Windows a macOS. Bitwig Studio má také svůj nativní release pro Linux. Bohužel však, většina komerčních zásuvných modulů (pluginů) zatím na Linuxu nefunguje – zejména těch od velkých výrobců, jako jsou Native Instruments nebo Arturia a mnoho dalších.

    Existují pro Linux virtuální můstky (yabridge), které pomocí Wine umožňují rozjet Windows pluginy na Linux. Nicméně, pro skutečnou práci s hudbou vím, že se potřebuji především soustředit na samotný proces workflow a nikoliv na technikálie v případě provozování hudebního studia na Linuxu. Na Linuxu to prostě nefunguje samo. Na MS Windows, nebo Macu ano.

    Příslušenství, které je vhodné a které mám rád je MIDI controller. Má typický vzhled jako klasické klávesy s klaviaturou, s otočnými ovladači. Klávesy, které však samostatně nehrají. Nemají vlastní zvukový výstup. S počítačem se propojují přes USB kabel a generují MIDI signál v závislosti na stisknutých klávesách. Tento MIDI signál se následně v softwaru DAW přetváří v hudební obsah.

    Ve chvíli, kdy zjistíte, jak fungují základní principy hudební tvorby v počítači, si možná budete chtít obstarat nové zvukové vrstvy a postupně si tak rozšířit svou sbírku pluginů. Právě díky těmto rozšířením si budete moci společně s DAW vytvářet pestrou paletu zvukových výstupů a užívat si zcela nové možnosti a radost z tvorby.

    Začátky jsou krušné. 🙂

    Postupně jsem vytvořil mnoho hudebního a zvukového obsahu.

    V jednom zapomenutém qemmu virtuálu se mi podařilo najít archiv mých některých původních skladeb ze začátků tvorby 2019-2023. Můžete si je poslechnout na SoundCloud.

  • Webové Portfolio v C++?

    Už samotný název tohoto příspěvku je zavádející. Ale – nevadí!

    Web v C++? Jak? Proč? O tom dnes něco málo zkusím napsat.

    Divergentní myšlení. To je to, co můj mozek velmi rád sem tam provozuje. To on má na svědomí tuto na hlavu postavenou ideu. Neobvyklý koncept, který možná stojí za realizaci.


    Ihned první otázka, kterou si možná položíme.

    Jak zobrazíme vykreslené okno, nebo nějaké plátno na webu? A co bude to plátno? Jak dostaneme do okna prohlížeče obsah z naší aplikace?

    Velmi stručná odpověď je – WebGL/OpenGL, případně další metody, které jsou však v mém příspěvku vynechané.

    Aplikace napsaná v C++, která má zobrazit obsah na webu potřebuje kontext a plátno webu. Jenže v C++ se většinou vytváření standalone aplikace.

    Magie, která povznese C++ aplikaci z LowLevel nížin na web se jmenuje Emscripten. Emscripten je v podstatě Clang kompilátor. Je modifikovaný pro překlad kódu do Wasm. Binární webový assembler zdrojový kód.

    C++ aplikace ve svém přirozeném prostředí funguje tak, že vytvoří okno, pronajme si na něm plátno a do jeho kontextu vykresluje grafický obsah. Používá k tomu opengl, vulkan, a další podpůrné knihovny pro práci s grafikou a jejím zpracováním a zobrazováním.

    Pokud však C++ aplikaci chceme zobrazit na webu, musíme ji napsat trochu odlišně a myslet při tom na to, že ji programujeme pro prostředí Emscripten. Takovou C++ aplikaci pak můžeme přeložit již zmíněným překladačem a vyprodukovat binární, html, javascript a data artefakty, které po sléze posíláme na web.

    Emscripten podporuje moderní SDL, Raylib a další grafické knihovny.

    Tento koncept programování nabízí velmi neotřelé a inovativní možnosti. Je to sice nevšední koncept, ale existuje mnoho portovaných C++ projektů, které byly přeloženy do webové podoby. Ať už jsou to různé emulátory, celé herní projekty, nebo grafické aplikace.

    Jedna z první improvizací je k nahlednutí zde. Tento projekt jsem psal velmi narychlo a zaslouží si refaktorizaci, která se už tvoří. Tento zdrojový kód odkazuje již na refaktorizovanou verzi, na které nyní ve volném čase pracuji a je prozatím volně k dispozici na GitHubu.

    Průběžné výsledky refaktorizované verze můžete shlédnout na následujícíh odkazech, které sem budu postupně přidávat. Zdrojový kód Vertex a Fragment shaderů je z ShaderToy. Se shadery jsou obecně problémy, jelikož se musí správně interpretovat dle verze OpenGL/WebGL/Vulkan, apod.

    Ukázky přímo na webu – řada vizuálních prototypů

    Náhled na původní šablonový projekt DotNameCpp v jeho webové verzi. Toto je čistá projektová šablona HTML projektu bez grafických renderů.

    https://digitalspace.name/dotnamecpp/preview/debug/DotNameStandalone.html
    https://digitalspace.name/dotnamecpp/preview/release/DotNameStandalone.html

    Náhled na plné možnosti shaderů

    Pokud se některý ze shaderů nezobrazí, nebo se vám zpomalí celý počítač, může to být příznak slabší grafické karty, nebo vám zrovna nefunguje GPU akcelerace pro ten který shader/prohlížeč. V tomto případě doporučuji zkusit jiný webový prohlížeč. Na MS Windows by neměl být problém. Na Linuxu může také někdy pomoci přepnout render na Vulkan. (např. google, pomocí chrome://flags/)

    Nějaké ukázky. Pozn., nejsou optimalizované pro použití v mobilních telefonech.

    happyjumping/debug happyjumping/release

    seascape/debug seascape/release

    synthwave/debug synthwave/release

    glasscube/debug glasscube/release

    singularity/debug singularity/release

    fractaltrees/debug fractaltrees/release

    fireflame/debug fireflame/release

    tunnel/debug tunnel/release

    sunset/debug sunset/release

    sunset2/debug sunset2/release

    anothercube/debug anothercube/release

    abug/debug abug/release

    bluemoonocean/debug bluemoonocean/release

    bubbles/debug bubbles/release

    phosphor3/debug phosphor3/release

  • Vývoj software 2023

    S občasnými pauzami se vývoji software věnuji již dvě dekády.

    Před pár lety jsem opět dospěl k rozhodnutí, že bych se rád k programování aktivně vrátil. Věnovat se kreativní činnosti, která mě vždy nesmírně bavila. Kreativní flow, když pracujete nad technickým projektem, který funguje přesně tak, jak bylo zamýšleno.


    Poslední programovací jazyk C++, pro který jsem se rozhodl, je v jeho moderní podobě jedním slovem – úžasný. V roce 2025 jsou nová vývojová prostředí kam se podíváš. Programování za pomoci algoritmických implicitních predikcí. Programování za pomoci AI LLM modelů. Nejeden vývojář dnešní i tehdejší doby nestačí zírat.

    Koncem roku 2023 jsem vykoupil online české programátorské kurzy, odbornou literaturu, obstaral si kvalitní kávovar a chopil se akce. Za jeden měsíc jsem začínal chápat, že minimálně půl roku budu vytvářet výstupy pouze do textové konzole. Byl jsem s tím v pohodě. Backend aplikace nevyžaduje více, než logovací zprávy do konzole, nebo do souboru. A backend aplikace byla moje první meta, kam jsem se chtěl dostat.

    Jak čas plynul. V průběhu studia jsem od ostatních projektů okoukal, že je nutné si vytvářet pravidelně vlastní šablony projektů. Následně si šablony vylepšovat. Nakonec tyto šablony umožnily v pozdější fázi studia začínat s projekty rychleji a šetřily mi spoustu času při vytváření dalších nových projektů.

    Průběh studia byl v celku zábavný. Pracoval jsem na mnoho malých projektech, které měly většinou za cíl mě něco naučit. Po asi dvaceti měsících, jsem se dopracoval do stavu, kdy jsem mohl vytvářet aplikace, které jsou lidsky využitelné i v praxi.

    Jednodušší aplikace pro automatizaci zpráv, aplikace Bot na platformách Discord s vlastní implementací Rss čtečky, nebo využitím RestAPI Google Gemini. Pak například různé konvertory pro potřeby ostatních vývojářů. Automatické přepínání témat pro okenní systémy v Linux OS. Také aplikace vykreslující hardwarově akcelerované okno s nějakým poutavým renderem. Část projektů, na kterých jsem pracoval, je k vidění na mém GitHubu.

    Hlavní projektová šablona, která z toho všeho mého snažení vzešla, je takový můj malý poklad. Je to ucelený vývojářský projekt s programovacími jazyky C++, CMake, Python, a dalšími. Je to v podstatě know how v podobě startovacího projektu. Hlavní programovací jazyk je C++, který je nakonfigurovaný pomocí CMake.

    Šablona má ve své ryzí podobě, bezmála jeden tisíc dvě sta jednotlivých odeslání do repositáře. Postupně se rozrůstala a optimalizovala. Takto stále dokola. Nakonec se z ní stal samostatný projekt, který mi nyní umožňuje začínat psát novou multiplatformní C++ aplikaci doslova během pár minut. Připravit externí závisloti (knihovny) dle potřeby a ihned kompilovat mezi platformami x86_64, ARMv7, ARMv8, Emscripten a dalšími. Stačí pouze přiložit správný nástrojový řetězec a provést drobnou zahajovací konfiguraci.

    Projektová šablona však není pouze samotný programový projekt aplikace. Projekt je totiž zároveň také ucelené řešení, s využitím editoru VSCode, externích doplňků a automatizací pro hladký vývoj jakékoliv aplikace jakékoliv velikosti.

    S vývojem v programovacím jazyce C++, do kterého jsem se aktivně pustil, souvisí ještě jedna velmi podstatná informace. Ruční konfigurace projektů pomocí CMake, Meson, apod. V projektové šabloně je konfigurace řešena pomocí konfiguračního nástroje CMake. CMake je v podstatě další programovací jazyk, kterým se zdrojové kódy spojují a definují se další nezbytné vlastnosti projektu. Konfigurátoru CMake se nedalo vyhnout. Pro pochopení, jak každý program funguje z pohledu struktury projektu, je nezbytné CMake dobře znát a umět ho minimálně dobře číst.

    Svou projektovou šablonu jsem vychválil až do nebes. I přes to jsem nemohl napsat vše co nabízí, protože bychom zde byli velmi dlouho. Dokumentace uvedená u samotného projektu je velmi stručná, ale měla by být dostatečná pro ty, kteří by si ji rádi pořídili.

    Dovolte mi ještě na závěr jednou připomenou odkaz, na základní dokumentaci projektové šablony. Protože jsem do projektu investoval stovky a stovky hodin, rozhodl jsem se, že se již další vývoj bude realizovat neveřejně. V případě, že by se našel zájemce – cena celé šablony startuje na 2000 € pro jednu firmu/uživatele. Cena zahrnuje samotnou šablonu a 8 hodinové školení jak celou šablonu používat.


    Programování je náročná disciplína, která vyžaduje soustředění a klid. Velmi důležité pro kvalitní vývoj je také to, v jakém prostředí máte možnost vývoj realizovat.

  • Kde se občas mihnu

    Má profesní dráha mě neustále přivádí k mnoha různým technologickým výzvám.

    V případě, že vás jakkoliv zajímají mé technologické specializace a profesní minulost, rád vás přesměruji na svůj LinkedIn.

    Projekty, na kterých pracuji, nebo jsem v minulosti pracoval, odkládám nejčastěji na GitHub. Čas od času se tam mohou objevit zveřejněné projekty, nebo jejich části, které mají za cíl především inspirovat.

    V současnosti se poměrně aktivně pohybuji také na několika Discord serverech pod přezdívkou DotName. DotName souvisí jak jinak, s vlastní doménou digitalspaceDotName.

    Pokud vás zajímá komunita kolem technologií, mohu vám nabídnout pozvánky například na vlastní Discord server Digitální Prostor, kde aktivně vyvíjím svého Discord Bota a občas nasdílím nějaké informace o novinkách ze svého světa.

    Nabízím také vzdálenou IT asistenci na objednání – pokud potřebujete pomoci s vaším zařízením, softwarem či konfigurací, můžeme vše vyřešit online, bez nutnosti osobní návštěvy. Neváhejte se ozvat.

    A pokud vás zajímají možnosti spolupráce, najdete na mě kontakty na mém webu: digitalspace.name